Nevyprávím tedy ani doma,

natož zde, co to obnáší podniknout výstup na sedmitisícovku nebo přednášet biochemii na univerzitě v Bombayi. Nenechám urážet touhu lidí něco dokázat tím, že z očí budu číst: „Kdybys šel raději místo toho okopávat zahradu“.
Tyto pocity se v této sednici v přítomnosti manželčiných výhradně ženských příbuzných koncentrují. A najednou se mi rozbřeskne při pohledu na čtyři generace žen tohoto rodu, v poklidu sedící u večeře. Ony jsou totiž věčné, zatímco já, stejně jako další muži, kteří se nakrátko mihli životem některých z nich, jsme jen něco dočasného, a proto nemá cenu se tím hlouběji zabývat.