I kdyby byl

manžel nakrásně ochoten potupně čekat, až manželka udělá „důležitější“ věci, není ochoten věnovat se sáhodlouhé předehře, protože na špitání něžností do ucha, na něž manželka čeká, nemá motivaci ani náladu, zvláště když mu před hodinou vynadala, že se nepřezul. Protože ani ona už dávno nevlhne při jeho prvním dotyku, stojí před ním namáhavá, zdlouhavá a mnohdy i potupná a trapná práce s uváděním manželky do varu. Ví, že až se mu to konečně povede, bude už Bůh ví kolik hodin a on, místo aby už dávno spal, bude dál a teď už proti své vůli unášen těžkopádnou lokomotivou, kterou s takovou dřinou roztlačil, s nepřekonatelnou a zbytečnou setrvačností kamsi, kam už dávno nechce, v podobě