Zůstává otázkou proč.

Proč ty ženské tak baží po chlapově duši (kdes byl, cos dělal, já tady čekám,...). Nám stačí jejich tělo, ale ony chtějí k tomu duši. A když cítí, že ji nemají celou (vyšťárají třeba někde dopis od milenky, nebo se něco doslechnou), mají pocit, že se jim zhroutilo vše, co dosud budovaly. Pokrok ve vývoji vztahu mezi mužem a ženou měří žena stupněm manželovy ujařmenosti.Zato nám, mužským, v podstatě nezáleží na tom, je-li žena, se kterou spíme, vdaná nebo svobodná. Ženským ano. Ženatého muže nemohou totiž nikdy zcela vlastnit, ženatému muži se duše těžko bere, protože ji svými pařáty už jedna žena třímá. Lze ale milovat ujařmenou bytost? Tato otázka je naivní, protože mlčky předpokládá, že láska je nejvyšší meta, které Ize ve vztahu dvou lidí dosáhnout. Pro ženy, zvláště ty déle vdané, však existuje ještě něco cennějšího - zotročení partnera.