K uzurpaci

druhého partnera pak dochází hlavně ze dvou důvodů: Uzurpující buď o zahnutí nestojí (z morálních, rizikových, zdravotních nebo frigidních důvodů), nebo se líbí méně než jeho uzurpovaný partner. Zkrátka o svobodu nestojí a nevěděl by si s ní ani rady. Řídí se proto známým heslem „Když já ne, tak on také ne“, vystaví uzurpovaného do pozice neopodstatněného pocitu viny a nešťastník si pak řekne: „Vždyť já ji to nemůžu udělat, ona by mi to také neudělala“ a přitom si nechce připustit, že on vlastně o její věrnost nestojí, naopak její zahnutí by ho zbavilo nechtěného morálního balvanu. Z kapitoly „Vyvoláni neopodstatněného pocitu viny“ však víme, že vynucený pocit viny je falešným a špatným rádcem.