Kapitola osmnáctá

a) půlnočního quasimileneckého rozhovoru, který se neodváží utnout, aby neposkvrnil předchozí akt
b) dalších sexuálních nároků konečně se rozpohybovavší manželky, když už on má dávno dost.
S lidskou podstatou asi jen tak někdo něco neudělá, ale ženy by alespoň vůlí se mohly pokoušet stavět se spíše do role lehkého vozidla, které nás muže rychle a bez námahy přepraví z bodu A do bodu B a dále už nepojedou. Měly by vědět, že onen vysoký práh úvodní fáze, ve které si tak libují neboť během ní zastávají dominantní roli dobývané osoby, je muž ochoten překračovat jen zřídka a v konečném důsledku jsou to ony, kdo to odskáče. Muži totiž, když už mají dělat vysoké kroky, tak je udělají za vysokými cíli či novými objevy.
Možná je na veřejných domech krásné i to, že nás příslušná pracovnice vyexpeduje (a ráda) sama.