NEOCENĚNÍ VELKORYSOSTI

Velkorysost mužů je pro ženy samozřejmostí. Spoléhají se na ni, kalkulují s ní, a hlavně - považují ji za něco samozřejmého, takže i po získání výhod se necítí být nikterak zavázány. Příklad: Chlap u rozvodu řekne: „Vezmi si to všechno - auto, byt, zařízení, připadlo ti dítě, tak ať netrpíte nouzí.“. Jednoho dne pak u ní zazvoní a požádá: „Mám příští týden nutnou služební cestu, nemohl bych si teď na neděli vzít kluka místo příští neděle?“. A bývalá manželka mu řekne, že ne. Neřekne si (manželka), že když chlap se k ní zachoval velkoryse, tak ona by teď alespoň náznakem se mohla zachovat podobně k němu. Ne, ona necítí tu potřebu, pro ni bylo předchozí mužovo jednání samozřejmostí, tak proč by ona měla teď ustoupit.
Aby si nepřipadaly tak hloupě, nazývají projevy velkorysosti galantností či mužskou pozorností, čímž z těchto vlastností činí něco naprosto přirozeného a nevýjimečného. Žádná si nikdy neřekne: „To jsem zase jednou dostala morální facku. Takhle frajersky bych se nikdy zachovat nedovedla.“. Tohle je, bohužel, způsob mužského myšlení.