ukecávání

Každý, kdo se někdy zabýval ukecáváním žen, ví, že velice účinnou zbraní je tzv. mazání medu kolem úst. Zdůrazňovat, jak je dotyčná inteligentní, nevšední, jaký má cit pro oblečení, jak úžasné zážitky jsme se od ní dověděli, jak dobře vaří kávu, zpívá, lyžuje, tancuje a tento výčet by mohl pokračovat do nekonečna.
I my mužští si v naší ješitnosti ledacos vyslechneme rádi, ale natolik zase nemáme zaslepený cit pro realitu, abychom v případě, že se nám prokazované lichotky diametrálně rozcházejí se skutečností, nezbystřili a neřekli si: „Bacha, tady něco nehraje.“. Ne tak ale ženy. „On mě ten Angličan říkal jakou mám výbornou výslovnost...“ chlubí se kamarádka druhé a je touto prázdnou lichotkou anglickým svůdcem už napůl získána. „Kolega v práci mi dnes říkal jak mně ty nové šaty sluší, to ty by sis nevšiml.“ vytýká manželka manželovi, myslíc si, jak špatně se vdala.