Všichni psychologové,

sexuologové a odborníci píšící příručky a průvodce pro předmanžele a manžele se však tváří, jako by se nechumelilo a upozorňují nás, že nejdůležitější je „pět minut před“ a „pět minut po“. Zamlčují přitom, že se zabývají výhradně mentalitou žen. Co si ale budeme povídat. Chlap, který si své odbyl, ihned ztrácí motivaci i omluvu pro to, aby dělal dále ze sebe kašpara, kecal a poslouchal nesmysly, přitakával na něco, s čím nesouhlasí a hladil ženskou, kterou nejen že už nechce dalším hlazením rozrajcovat, ale jestli je rozhicovaná, potřebuje, aby co nejrychleji ochladla. Přeje si, aby nenabyla dojmu, že si tou kašparádou před půlhodinou nějak zvlášť zadal a hlavně - potřebuje vypadnout, jak to známe již z problému analyzovaného v kapitole „Jak odsud?“. Do hospody, na trénink, spát, na ryby, k počítači, na fotbal a Bůh ví kam ještě. Ale ona mu vrní v náručí, pitvá se v nesmyslech a vytváří nepříjemně těsnou a přitom jaksi posvátnou atmosféru, z níž okamžitě utéci je sice naším nejvroucnějším přáním, avšak zároveň si uvědomujeme, že bychom se tím dopustili určitého znesvěcení a barbarství.