Pochopitelně,

že při osočování manžela z neschopnosti pořádně se postarat o rodinu (kde definice pořádného postarání se je závislá na tom, co ona právě potřebuje) vhodně poslouží i děti pomocí nám známého „Když už ti nezáleží na mně, tak aspoň kvůli těm dětem by ses mohl snažit.“.
Tím se podsouvá třeba lékaři, učiteli, profesorovi, vědeckému pracovníkovi a vůbec všem, kteří vykonávají náročnou práci bez finančního ohodnocení, že jsou to neschopní flinkové a budižkničemové. Musíme si však uvědomit, že když přinese domů o 20 000 více, bude manželka frfňat zase. Zároveň urážlivým a přehlíživým přístupem k manželovým počinům, za které je svým okolím uznáván a obdivován, v něm vyvolává touhu najít si jinou ženskou, která se na svět nedívá jen prizmatem peněženky.