Ve svém sobectví

posuzují ženy svou situaci a své štěstí ne podle toho, co mají, ale podle toho, co ještě nemají. Protože v jednom lidském životě v š e c h n o mít nelze, je marné snažit se je v tomto ohledu uspokojit. Dejte do domácnosti 5 000 Kč měsíčně a ona bude nadávat, že je to málo, protože nemá na šaty, na pořádné jídlo a na inkaso. Dávejte do domácnosti 10 000 a pak bude nadávat, že na tomhle sporáku už se nedá vařit, mrazák je příliš malý a televize málo barevná. Dávejte tedy 30 000 a bude zase nespokojená, tentokrát třeba s dosud pojízdnou škodovkou a s lyžováním v Peci místo v Ga-Pa. Dávejte jí 100 000 a začne pošilhávat po vile. Až ji bude mít, bude nespokojená, že nemá peníze ani na zařízení zimní zahrady (ať je to co chce, vždycky to je „ani na“), o kuchyni a vůbec odpovídajícímu zařízení vily chudák raději pomlčí.